Historie
Jak dokládá I. Pecháčková (1998), oblast bývalého VVP Ralsko zaujímala značnou část Českolipska, která nebyla příliš rozvinutá. Malá ekonomická vyspělost pramenila z nedostačující dopravní obslužnosti, nedostatku kvalitní zemědělské půdy a vysokému podílu lesů na rozloze. Přírodní podmínky tedy ovlivňovaly celou zdejší ekonomiku. Většina obyvatel nacházela pracovní příležitosti v lese a v zemědělství, kde kvůli nekvalitní půdě převládala pastva skotu.
V 19. století zažívá Mimoň rozmach průmyslu. Díky lepším pracovním příležitostem sem odchází podstatná část obyvatel (viz kapitola obyvatelstvo). Na východě regionu probíhala hranice mezi česky a německy mluvícím obyvatelstvem. Žila zde drtivá většina německého obyvatelstva, která byla po roce 1945 odsunuta do Německa (Pecháčková, 1998). Po odsunu je nahradilo obyvatelstvo české a až do roku 1946 žilo území běžným občanským životem (Blažková, 1997). V Ralsku tou dobou stály přes dvě desítky samot a vesnic. Centrem oblasti bylo městečko Kuřívody.
Kvůli zkušenostem z 2. světové války, měl prostor splňovat podmínky pro kooperaci několika druhů vojsk, která potřebovala cvičit v těžkých terénních podmínkách. Pro vojenské účely bylo nutné zajistit velké plochy pro cvičiště a dopad munice. Území budoucího VVP těmto požadavkům zcela odpovídalo. Proto byla pro zbudování nového vojenského prostoru vybrána oblast Ralska. V letech 1946 – 52 byly obce v území postupně vysídleny a celá oblast byla předána armádě. VVP Ralsko vznikl 1. 7. 1950, vysídlení obyvatelstva na jeho území bylo dokončeno k 31.10. 1952 (Blažková, 1997).
Na základě zřízení VVP Ralsko zanikla drtivá většina zdejších sídel. Také došlo ke změně charakteru původní zemědělské krajiny a obcí, jež nezanikly. Prostor využívala Československá lidová armáda a po roce 1968 zde působila sovětská armáda. Sověti zde vybudovali velká sídliště pro ubytování vojáků a jejich rodin. Dále garáže pro početný vozový park a několik skladů na munici. V roce 1991 odešla sovětská armáda z Ralska. Do té doby se zde nacházelo asi 20 000 jejích příslušníků. Za čtyřicet let vojenské činnosti došlo ke zničení mnoha historických budov a celého původního bytového fondu (Pecháčková, 1998).
Vojenský prostor byl zrušen k 1.1. 1992 a byl uvolněn pro civilisty. Na větší části jeho území vznikla obec Ralsko (170 km²). Jako sídlo obce, do kterého se mezi prvními přistěhovali Volynští Češi, bylo určeno město Kuřívody. Tito noví obyvatelé se na základě českého občanství svých předků mohli vrátit do Čech z území postiženého havárií v Černobylu. Po zrušení VVP byly zahájeny pyrotechnické a hydrologické průzkumy a následně sanační práce. V roce 1994 byla založena státní organizace PRIVUM, která měla privatizovat stání majetek v Ralsku. Jedná se o objekty po armádě včetně ubytovacích a skladovacích prostor (Poštolka, 1998).
Tyto objekty byly po odchodu vojsk zdevastovány českým obyvatelstvem. Velká část vojenských sídlišť se zrekonstruovala pro nové obyvatele obce Ralsko. Vhodné nebytové prostory byly využity k podnikání, ostatní objekty zůstávají zdevastovány. Na velké části bývalého VVP
Ralsko vznikla v roce 2001 obora Židlov. Je spravována VLS a slouží pro chov vysoké zvěře. V roce 2007 převzal Liberecký kraj Hradčanské letiště, kde bude chtít realizovat své projekty. Ostatní rozsáhlá území na své budoucí využití zatím čekají.
