Školství
Na území Ralska se nacházela řada špatně dostupných sídel. Odtud se žákům, hlavně v zimním období, nepodařilo navštěvovat spádovou školu. Výsadou této oblasti bylo, že v těchto případech vyučující chodili za žáky. Vyučování probíhalo na předem určených místech, hlavně v církevních objektech a u sedláků (Hons, 2014).
Poté co v roce 1918 vznikla Československá republika, nastala díky novému školskému zákonu nová éra zdejší povinné školní docházky. Většinové zastoupení německých škol bylo nuceno zavést jako druhý jazyk češtinu. Toto nařízení bylo německými školami přijato. Nárůst českých škol, které tento zákon podporoval, nebyl výrazný. Ty byly zakládány především v obcích, ve kterých působily české spolky jako sokol, nebo byly pro české děti uvolněny třídy v německých školách. Některé menšinové české školy měly vysokou úroveň, díky tomu byly navštěvovány i německými žáky z širokého okolí. Ryze české školy, jež se nacházely před rokem 1938 v Ralsku, byly v Náhlově a Jablonci. Po obsazení pohraničí nacistickým Německem, došlo ke zrušení českého školství a české děti musely ve škole mluvit německým jazykem. Po druhé světové válce se situace obrátila. Německé školy byly uzavřeny a německy mluvící obyvatelstvo odsunuto. Následně byly zřizovány jenom české školy, pro nově dosídlené obyvatelstvo. S rozhodnutím o zřízení VVP Ralsko museli i tito obyvatelé území opustit a došlo i k zániku školství jako takového. Po zrušení VVP v roce 1991 se do Ralska vrací školní život. Dnes je zde jediná základní škola a to v Kuřívodech (Hons, 2014).